SEP v Turecku

Přečtěte si pokračování ze série článků o zážitcích ze SEPu od dalšího z našich absolventů, tentokrát z Turecka od Mgr. Ludmily Bernotové.

 

S majitelem lékárny

 

Organizace International Pharmaceutical Students’ Federation (IPSF) je jedna z nejstarších dobrovolnických organizací studentů mezinárodního měřítka, která se snaží vytvářet profesionální síť mezi studenty farmacie a mladými lékárníky celého světa. K dnešnímu dni IPSF zastupuje přes 350.000 studentů farmacie a mladých lékárníků z 84 zemí. Spolek českých studentů farmacie (SČSF) se jako aktivní partner federace IPSF spolupodílí na organizaci mnoha různých projektů. Nejrozsáhlejší z nich bývá každoročně program studentské mobility Student Exchange Programme (SEP). SEP studentům farmacie umožňuje vykonat stáž v zahraničí a poznat tak pole jejich oboru za hranicemi domova. Studentská výměna může probíhat v nemocniční nebo veřejné lékárně, ve farmaceutickém průmyslu či přímo na farmaceutické fakultě.

 

Pod hlavičkou IPSF, potažmo SČSF, jsem i já letos v červenci vycestovala na měsíční stáž do tureckého Izmiru. Pro toto čtyřmilionové město jsem se rozhodla hned z několika důvodů. Izmir je multikulturní letovisko na pobřeží Egejského moře žijící evropským stylem života. Jedná se o moderní a zároveň historické místo, které se na chodu turecké ekonomiky podílí s více než deseti procenty. V tomto příspěvku bych se ráda podělila o zkušenosti, které jsem získala ve veřejné lékárně tohoto města.

 

Lékárníci jsou v Turecku považováni nejen za zprostředkovatele léčivých přípravků a rádce pacientů, ale jsou ve společnosti také vysoce respektovanými profesionály. Velká většina pacientů dokonce preferuje návštěvu lékárny dříve, než se vydá do ordinace lékaře. Proto se v Turecku často můžete setkat s řešením zdravotních problémů pacientů přímo v lékárnách bez jakékoli intervence lékaře. Tomuto trendu napomáhá nejen všeobecně uznávaná autorita lékárníků, ale i možnost zakoupit většinu léčivých přípravků bez lékařského předpisu. Dle mého odhadu je to téměř 95% léků, které mohou být v Turecku získány legálně bez lékařského předpisu za přímou úhradu. Volně lze zakoupit jak antihypertenziva či antidepresiva, tak antibiotika, o jejichž výběru rozhoduje lékárník.

Lékárna zvenku

Na druhé straně léčiva, u kterých hrozí zneužití účinku nebo návyk, jsou kontrolována velice přísně a mohou být vydávána pouze na „zelený“ nebo „červený“ lékařský předpis. Na „červený“ recept mohou být vydávána narkotická analgetika a methylfenidát. Léky s potenciálem závislosti, jako jsou barbituráty a benzodiazepiny, jsou pak vydávány na předpis „zelený“. Tyto kontrolované předpisy se skládají ze třech listů; z jednoho originálu a dvou kopií, z nichž jedna musí být každý měsíc zaslána na místní orgány. 

 

Medikamenty vydávané na předpis jsou téměř zcela hrazeny z nákladů zdravotního pojištění. Pacient na léčivý přípravek doplácí pouze v případě, pokud je jeho cena více než o 15% dražší oproti ceně nejlevnějšího bioekvivalentu. Ceny léčivých přípravků jsou pak pod kontrolou ministerstva zdravotnictví, stanovované na základě pěti až deseti nejlevnějších referenčních přípravků v zemích Evropské unie.

 

Oficína

 

Více než polovinu produktů v lékárně, ve které jsem stáž vykonávala, však zaujímají parafarmaceutika. Kromě běžných doplňků stravy je v sortimentu lékárny nesčetné množství kosmetických produktů. Odhaduji, že celkem 70% všech regálů oficíny vyplňuje kosmetika, v této malé lékárně dokonce od dvacetiosmi světoznámých výrobců.

 

Kosmetické firmy pravidelně vysílají do lékárny své obchodní reprezentantky, které zde nejen poučují personál lékárny o jejich produktech, ale i radí návštěvníkům lékárny, například při výběru vhodného typu přípravku pro jejich pleť. Pro tyto účely v lékárně slouží oddělený konzultační koutek. Zákazníci mohou do lékárny pravidelně docházet, diskutovat zde své problémy s pletí a zároveň podstoupit i malá kosmetická ošetření. Tato konzultační činnost probíhá bezplatně. Pacienti si mohou dále v lékárně nechat změřit krevní tlak, či se zvážit na místní osobní váze.

 

Přístup lékárníka k pacientovi je v turecké lékárně celkově mnohem osobnější, než jak jsme tomu zvyklí u nás. Výjimkou není ani přivítání pacienta podáním ruky a nabídka konzultace u čaje či kávy. Pacienti se tak ke svým lékárníkům často vracejí.

Konzultační koutek pro dermatologické problémy

Dle aktuální turecké legislativy majitel veřejné lékárny musí být vystudovaný lékárník a není mu povoleno vlastnit více, než jednu lékárnu. V Turecku se proto nesetkáte s řetězcovými lékárnami. Vždy by měla být dostupná minimálně jedna lékárna v regionu na každých 3.500 obyvatel, nicméně počet lékáren v Turecku každoročně vzrůstá. Poměrně běžný je stav, kdy jedna lékárna vychází v přepočtu na méně, než 3.000 obyvatel. Lékárny jsou ale rozmístěny značně nerovnoměrně, v okolích nemocnic není výjimkou ani několik sousedících lékáren v jedné ulici. Často jsou totiž lékárny specializovány pouze na určitý sortiment.

Několik lékáren Eczane v jedné ulici

K založení lékárny v Turecku postačuje dle zákona prostor 35 metrů čtverečních a laboratoř. Za laboratoř může být však klidně považována i třenka s tloučkem uložená v kuchyňce či zázemí lékárny. Lékárna musí být alespoň jednou do měsíce otevřena po celých 24 hodin. Jedná se o pohotovostní službu, která je přidělena konkrétní lékárně v závislosti na okolní populaci a počtu lékáren v regionu.

Lékárník by měl být v lékárně přítomen po celou otevírací dobu, nicméně toto pravidlo není nijak striktně kontrolováno a tak se běžně můžete setkat s dispenzací léčivých přípravků ostatními zaměstnanci lékárny. V průměru tamní lékárny fungují o dvou zaměstnancích. Na pozici farmaceutického asistenta může pracovat kdokoli, kdo je řádně zaučen, žádné speciální vzdělání není zákonem požadováno.

V podmínkách lékárenské praxe v Turecku a u nás najdeme mnoho rozdílů, ty však tureckým lékárníkům nebrání v poskytování kvalitní farmaceutické péče. Pro mě jsou zkušenosti nabyté v tak kulturně rozmanitém regionu velkým přínosem, pomohly mi nejen rozšířit si obzory profesionální, ale hlavně uvědomit si důležitosti tolerance různých kultur a přesvědčení.

Závoz léčiv na skútru

S ostatními farm. studenty na výletě po Kypru